... Styx, Flegethón, Kókýthos! ... Léthé, Acherón! ... pět řek mrtvých! … nejblíž je Achéron! ... pátek! ... motáme se z houní! ... hurá! ... brzy ráno! nikde nikdo ... osiřelý město, jinovatka! ... bacha! strmá cesta nad útesy k tunelu, skalní masiv! ... za ním: slunce! ... volná krajina! ... už jsme se v Parze trochu zalýkali! tísnili jsme se ... o pár set metrů dál: červenej kabriolet! …u cesty, opuštěnej! ... odstavnej pruh a v něm kára! ... dá se u ní dobře stopovat! hurááá! ... co dobře? ... výborně! bravissimo! ... hned první auto brzdy! ... řidič nám chce očividně pomoct s porouchaným kabrioletem! ... co hapruje? ... ani zbla mu nerozumíme! ... autokínito kaput? ... schluss? ... máme nastoupit? … tak jo … jak jsem z té mlaskavé komunikace vyrozuměl, veze nás přímo do servisu! ... jinak nedal! ... když chce, tak jó! jsme páreček Anglánů! ... ááá! … „ Ty řecké autopůjčovny! … půjčíte si otevřený vůz a neujedete ani do Pargy! “... hrajeme si jen tak z flancu na vyšší, stejně nám prd rozumí ... „ Car rental terrible! Awful! “ ... efekt to má! až moc! ... před servisem chlápkovi děkujeme, máváme mu rukama nohama, naznačujem, že už si poradíme! ... vcházíme jako do servisu, ať má klid! ... a už jsme venku! o kus dál – zas palec do nebe! ... a hned náklaďák! ... řidič se naklání přes sedadlo spolujezdce, auťák řve! motor! neslyšíme ho! ... seskočí, obejde předek a už je u nás! řeckou angličtinou se ptá, kam jedeme ... Acherón! river! ... hvízdne a ukáže na korbu! ... korba! ... to je na stopu nejvíc! 100 bodů! dvě stě! ... víc! ... otvírá pomocí páček a řetízků prkno ... jsme vděčnej fudr! … a jsme tam! … nahoře, ve výšinách! … „ Acherón! sure thing ... to the river! “... ulalá taralí lup! a jedééém! ... jak za Kerouaca! ... slunce už pálí, ovíváni větrem na rychlým řeckým náklaďáku, středomořskej říjen! ... frrrr tim Balkánem! ... Akima stojí u kabiny, dělá rukou vlnky a já na horkým plechu, nohy přes sebe ... ulalá! ... Podej kolem láhev, podle starejch zvyků!
... „ nic nás nezastavííí! " volá Akima do kraje! ... auta za námi blikaj, trouběj, jak posedlí! ... vykláněj se z oken, mávaj! ... „ já jsem tak šťastná! ... já vlajuuu! “ ... „ no jestli nás ten chlápek fakt doveze k tý řece, tak do ní snad skočim šipku! “ hlásim a ucucávám z vína! ... kolem nás fičí krajina bojovníků a filozofů, vysoké pahorky, vyprahlé písečné pláně s keři, co vysázeli antičtí lidé ve chvílích bezuzdné radosti! ... jet na korbě nákladního vozu bájnou řeckou krajinou za babího léta s ženou, kterou k smrti miluješ k řece smrti – tomu říkám život! ... vdechujem chvíle svobody, uuahhh! ... tančíme na korbě twist! tak pro tohle jsme sem jeli! ... bacha! nespadni! drž se mě, roztočíme to! ... auta řvou, trouběj nám do tance! ... á otočka! krok sum krok! ... páni to je pocit!
... po hodině tance zahejbá řidič na prašnou cestu dolů od skalisek! ... až rozvíří písek! ... zíráme přes kapotu a fakt! ... na beton! ... řeka! ... lesk, co oslňuje! ... „ já tomu nevěřim! lásko! my jsme opravdu tady! je to krásnější než jsem si jenom přála nebo vůbec představovala! je to božský! “ ... je dojatá! ... směje se a pláče zároveň! ... borec zatroubí, seskočí do prachu cesty! ... otevře nám pryčnu a rozloučí se! ... vidí: holka pláče štěstím! ... byl rád, že pomoh! ... objímáme ho oba! ... taky ukáp slzu! ... otočil se poměrně snadno, trošku couv a lehce dostal vůz zpátky na cestu už ve směru dál ... naposled zatroubí, mávne a pryč ... na obzoru mizí jako tečka! ... jak jinak se sem dostat? Děkujeme řeckým bohům nad námi, že nám seslali povoz.
... teď si plně uvědomujem, u jaký parády to stojíme! ... přísahám! ... nikdy před tím jsem neviděl tak průzračně čistou modř! ... řeka není široká, spíš větší potok, zato ale hluboká a chladná! ... chladná jako smrt! ... boty letěj stranou, žbluňk ... mácháme si nohy v tý průzračnosti! ... tok není prudký, hladina klidná a tichá ... voda jako by vyzývala k tomu v ní zůstat nehybně stát, utonout a nebýt! ... navždy se rozplynout a splynout s posvátností toho místa! ... bosi tančíme taneček radosti a zpíváme pár našich písní, složených námi, pro nás a výhradně pro naše použití ... Až jednoho z nás jednou vezme Cháron na druhou stranu řeky, zůstane na tomhle místě přesně polovina vzpomínky.
Jean Jacques Sprenaire
- Do sebe stočenej pes -
